V neděli 4. 9. 2022 byla slavnostně odhalena a posvěcena nově postavená kopie „Hájecké kapličky“, dvacáté první v pořadí na někdejší poutní cestě z Prahy do Staré Boleslavi, která se nazývá Svatá cesta čili Via Sancta. Kbelská radnice je nositelkou rozsáhlého projektu obnovy poutní cesty na svém katastrálním území, jehož cílem je na území Kbel zrealizovat všem osm poutních zastavení na Svaté cestě, tak jak tomu bylo při jejím vzniku v roce 1674. Trasa je volena tak, aby co nejvíce sledovala historický průběh poutní cesty podél 44 kapliček vedoucích z Prahy do Staré Boleslavi, kudy chodila procesí poutníků uctít zázračný reliéf Madony prohlášeným v roce 1609 Palladiem – ochranným obrazem země české, uloženým ve staroboleslavském kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Kbelská radnice pojala toto místo jako odpočinkové, kde se zároveň můžete dozvědět základní údaje o celé Svaté cestě a také podrobnosti o zdejší 21. kapličce Hájecké.
Svatá cesta – Via Sancta byla poutní cestou z Prahy do Staré Boleslavi, která sloužila poutníkům k uctění památky Palladia země české. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi stojí na místě původní kapličky a později kostelíka Panny Marie a svatého Jiří, vybudovaných na místě, kde podle legendy bylo v polovině 12. stolení vyoráno Palladium země české. Je to kovový obrázek Panny Marie s Ježíškem z korintské mědi. V dřívějších dobách byl několikrát uloupen, ale vždy se obrázek vrátil na své místo do kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Čeští katolíci prosili Pannu Marii o záchranu své víry a české vlasti. Rychle se mezi lidmi šířily zprávy o zázračných vyslyšeních proseb. První pouť za Palladiem se uskutečnila v roce 1638. To vedlo ke vzniku Svaté cesty, kterou Tovaryšstvo Ježíšovo (jezuitský řád) za pomoci šlechtických mecenášů v letech 1674 – 80 postupně osadilo 44 kapličkami jednotného provedení. Každá kaple nesla jméno po svém donátorovi. Svatá cesta začínala za Poříčskou bránou (ta stávala v blízkosti bývalého nádraží Těšnov). První kaplička pravděpodobně stála na dnešní křižovatce ulic Sokolovská a Šaldova. Dále procesí poutníků pokračovala přes Karlín, Vysočany, Klíčov, Kbely, Vinoř, Dřevčice, Brandýs nad Labem do Staré Boleslavi. Kaple byly od sebe vzdáleny symbolicky na délku Karlova mostu (515,76 m). Svatou cestu s kapličkami popsal, jako první, člen jezuitského řádu spisovatel Jan Bartoloměj Tanner v roce 1679.
Na současném katastrálním území Kbel stávalo osm kapliček, z nichž se dochovaly pouze dvě – 15. a 17. kaple. Kájovská kaplička v pořadí 15. na Svaté cestě stojí na poli mezi stavební firmou Knauf a areálem staré Aerovky a je zároveň první kbelskou kapličkou ve směru od Prahy a tvoří tak pomyslnou vstupní zónu do parku Aerovka. V roce 2022 byla kaple restaurována spolkem Via Sancta Mariana, z.s..
17. kaplička Krupecká se nachází na parkovišti Leteckého muzea Kbely a v roce 2020 byla restaurována Ministerstvem obrany ČR.
Zbývající „kbelské“ kapličky se bohužel nedochovaly, a tak Městská část Praha 19 přistoupila k jejich obnově stavbou kopií původních kapliček a v roce 2018 stavbou první kopie kapličky č. 19 Kutnohorské vedle kostela sv. Alžběty ve Kbelích byl tak zahájen projekt obnovy poutní cesty Via Sancta na území Kbel.
Další kopii kapličky lze spatřit v ulici Polaneckého, jedná se o Kulmenskou kapličku č. 18 vystavenou v roce 2022 jako odpočinkové místo na cyklotrase Via Sancta, stejně tak jako tuto kapličku Hájeckou.
Na místě ostatních nedochovaných kaplí umístila radnice Kbel informační tabule, na kterých se zájemci dozví zajímavosti ke každé z nich. Jedná se o tyto kapličky:
16. kaplička – Kladrubská stála na rohu ulic Hůlkova a Košařova na kraji Kbel.
20. kaplička – Loretánská stávala v dnešní Bakovské ulici naproti Lidovému domu, později obestavěna zdí bývalé Továrny na lepenku Lukeš a Hák.
22. kaplička – Litomyšlská, poslední kbelská kaplička, stávala v lesoparku za tratí.
Kaplička Hájecká věnovaná oslovení STOLICE MOUDROSTI.
Všechny kapličky byly jednotného provedení. Vnitřní strana niky nesla freskovou výzdobu. V její dolní části byly vyobrazeny zidealizované scény ze svatováclavských legend, v horní menší části byl reprodukován mariánský poutní obraz nebo socha, které daly kapličce jméno.
21. kaplička navazovala na předešlou vyobrazením sv. Václava jako zakladatele chrámu sv. Víta. V horní části obrazu je obraz sochy madony loretánské obklopené čerstvě vysázeným lesem. Loreta v Hájku je podle dobového přesvědčení nejstarší v Čechách i v Německu. Postavil ji v nově vysázeném lesíku v letech 1623 až 1625 Florián Dětřich Žďárský ze Žďáru. Je tedy starší než Loreta pražská, není však nejstarší u nás. Tou byla Loreta v Horšovském Týně.
Donátorem kaple byl Václav hr. z Lobkovic, bratranec předešlého, vyslanec v Anglii, Francii a Španělsku a v roce své smrti (1697) i rytířem Zlatého rouna.
„FOTO“
Na dochovaném snímku z roku 1936, poskytnutým paní Ing. Milenou Aschenbrennerovou, lze vidět původní kapličku stojící vedle trati.
Fotografie z výstavby
Textové materiály zpracovala Ing. Ivana Zámyslická, výstavbu kopie kapličky zajistil JUDr. Josef Nykles a Bc. Blanka Pokorná